Konstrukce lidské psychiky je velmi složitá a v jejím výkladu se člověk snadno ztratí. Existuje mnoho rad a doporučení, jak by měl člověk se svými emocemi nakládat. Školní psychologie praví, že emoce je krátkodobý cit a nálada je dlouhodobý cit, emoce. Fyziologie emocí je celkem jednoduchá. Člověk vnímá situace, které vysílá do limbického systému, který tvoří podkorovou část mozku. Limbický systém, především bazální ganglia, vjem vyhodnotí, jeho nebezpečnost, či naopak jeho prospěšnost, libost. Hodnocení probíhá na základě fylogenetických a ontogenetických zkušeností. Člověka o výsledku hodnocení informuje vytvořením pocitu. Jasně cítíme, že máme strach, úzkost, starosti, vztek, smutek, atd. Další informace jdou do mozkové kůry, kde se je rozum snaží vyhodnotit. Obvykle marně, emoce jsou silnější než rozum. V různých etapách existence lidstva, byly některé emoce tolerované, jinými bylo opovrhováno. Agrese je dnes emoce, kterou zastíráme, úzkost se toleruje, ba vzbuzuje soucit. Depresí je tolik, že jí a jejími nositeli opovrhujeme. Vždycky to tak ale nebylo. Tak je náš život řízen emocemi, ať chceme či nikoliv. V nuclei basales jsou informace o emocích a jejich původcích nahrávány do paměti a využívány jako databáze umělé inteligence. Kombinují se, tvoří se nové vzorce, žijí svým životem vědomi si své nadvlády nad člověkem. Limbický systém není schopen rozlišit skutečnou příčinou emoce či virtuální emoce. Takové starosti se těžko rozliší, zda mají reálnou příčinu a kdy jde jen o naše velmi sugestivní představy. Současný člověk se nemá s kým podělit o příčiny emoce. V minulých dobách dobře fungovalo pohanské či jiné monoteistické náboženství. Lidem chybí božská ochrana, boží nadhled. Úzkosti, strachy, deprese i starosti mají často zdravotní obsah, pak se emoce promítají do ekonomiky zdravotnictví, do ekonomiky celého lidstva. 90% vyšetření je negativních, jsou důsledkem strachu z nemoci nebo strachu doktora, který není ochoten nést riziko špatného rozhodnutí. Častá nákladná vyšetření nezlepšují zdravotní stav lidstva. Lidé si nechají všechno líbit. Ale na iluzi dostupné zdravotní péče jim nemůžete sáhnout. Takovou vládu by netolerovali. Pud sebezáchovy je nejsilnější a nejhlubší ze všech. Konstrukce psychiky člověka má však ještě jednu záludnost. Jak jsem již uváděl, tak emoce mají hmotný materiální základ. Známe mozkové struktury, kde vznikají naše pocity a kde se emoce ,,skladují“. Tyto struktury mohou být zaneseny toxiny a pak se chovají neadekvátně. Na malý podnět reagují bouřlivě nebo vůbec. Setkáváme se s anetickými psychopaty či sociopaty, ztratíme kontrolu nad svým emocionálním životem. To je běžný jev, který od kovidové epidemie nabývá na síle. Psychiatři jsou zahlcení, děti baští antidepresiva. V emocionálních centrech nacházíme přístrojem Akuport spike protein či protilátky proti kovidu. Jsem zvědav a zároveň lehce pesimistický, zda někdy vymizí. Vtírají se myšlenky, zda kovid byl dílem přírody či nikoliv. Samozřejmě v centrech nacházíme od nepaměti i jiné toxiny a mikroorganismy. V našich časech hlavně borelii, nebo její antigeny, ev. toxiny. Odstraňování těchto toxinů je budoucnost psychologie. Škodlivé emoce nejsou však způsobené pouze toxiny. Emoční centra jsou programované DNA, událostmi v těhotenství, vzorci chování rodičů, vlivy událostí v průběhu života. Tyto programy se tvrdě podílí na emocionálním ladění, emocionálních stresech i reakcích člověka. Emocionální programy můžeme soustavnou a usilovnou prací programovat. Stojí tedy za to, vyvinout úsilí k přeladění našich emocí. Zde nám může pomoci rozum a vůle. Rozdělme si naše emoce na pozitivní a negativní. Vědomě dejme prostor jen těm pozitivním, za čas se mozek přizpůsobí. Pozitivní a negativní emoce mají i řadu dalších souvislostí. S jídlem, pohybem a především s kondicí našeho střeva. Boj o štěstí se každému vyplatí. Že se střeva významně podílí na psychické kondici, je dnes zřejmé.
