Celostní pohled v lékařství není vůbec jednoduchý. Snadná diagnóza díky přístrojům a laboratoři je lákavá. Tunelové vidění světa se šíří jako infekce. Na konci tunelu vidíme diagnózu. Nevidíme, co všechno představují stěny tunelu. Co vše se odehrálo před vlastní diagnózou? Nedávno jsem vyšetřoval pacienta, který krvácel z močového měchýře. Známe dobře spojení střevo a močový měchýř. Pacienta znám již dvacet let. Co se stalo? Hned jsem slyšel odpověď na svou otázku. Nedávno mu zemřela matka. Stres má významný vliv na střevní mikrobiom. Možná, že větší než antibiotika. Ve střevech se vlivem stresu přemnožila skupina mikrobů, vlétla do močového měchýře, vyvolala reakci sliznice močového měchýře. Ta se překrvila a krvácela. Uklidníme střevní mikroflóru a to co je důležité, zabráníme poškozujícímu vlivu stresu. Stres je zaklínadlo moderní doby. Od výzkumu fyziologa Hanse (Jánose) Huga Bruna Selye není člověka, který by popíral vliv stresu na zdraví člověka. Práce se stresem a jeho diagnóza však dnes hodně pokulhává. Myslím, že častým opakováním se slovo stres devalvovalo a jeho skutečný význam nedokážeme docenit. K práci s následky stresu používáme psychofarmaka, léčivé byliny, psychoterapeutické postupy, ajurvédské techniky, křesťanské modlitby, hudbu a jiná umění. Zkrátka můžete si vybrat. Každému, co mu vyhovuje, čemu věří. Většina lidí používá psychofarmaka. Ostatní je příliš složité, dlouhodobé, namáhavé. Lidé si obvykle myslí, že stres je subjektivní pocit napětí. Napětí ve svalech i v mysli. Jde však jen o symptom. Napětí je jen důsledek stresu. Skutečný kořen stresu jsou fyziologické pochody ve stresem zatížené tkáni. Samotný stres je specifická emoce, kterou vůbec nemusíme subjektivně vnímat. Čtyřicet let pracuji s přístrojem podle doktora Volla. Tento geniální přístroj mě umožnil poznat fundování organismu zcela jinak, než píší lékařské učebnice. Vollův přístroj spojený s počítačem umožňuje také hodnotit a analyzovat stres. Samozřejmě, že jsem v životě prošel i psychosomatickou medicínou. Psychika člověka, jeho emoce a stresy mají vliv na zdraví, a to vliv zásadní. Celostní medicína může stres považovat za kořen většiny nemocí, nejen těch, které mají přívlastek ,,psychosomatické“. Ačkoliv Vollův přístroj a výsledky měření přístrojem nemůžeme považovat za exaktně objektivní, tak je to unikátní metoda právě pro naše potřeby. Vollovým přístrojem zjišťuji, že nenarazím na dospělého člověka, jehož život by nebyl ovlivněn stresem. Někdy subjektivně zřejmým, jindy skrytým. Vždy však s trvalým chronickým vlivem. Co hůře, i většina dětí trpí stresem a to již od batolecího věku. Vollovým přístrojem zjistíme, které tkáně a které funkce stresu u člověka ovlivňuje. Někdy je stres dominantním toxinem, jindy je součástí toxického badgetu, toxického mixu. Ovlivňuje zásadním způsobem přítomnost chronických infekčních ložisek ve tkáních a tím i přítomnost chronických zánětů. EAV nám potvrzuje, že pojem ,,stres“ není univerzální a jednolitý. U člověka mohou stres vyvolávat různé psychické zátěže. Ano, mít stres, znamená v životě procházet psychickými i fyzickými zátěžemi, které nás ohrožují. Zátěže mohou být skutečné nebo virtuální. Organismus rozdíl nevnímá. Zvýšená senzitivita, strachy a úzkosti zvyšují intenzitu stresu. Sílu, velikost stresu neumíme objektivně měřit. Stres může být psychosomatický, psychosociální, může být vyvolán stářím, zdravotním stavem, představou čí pocitem hladu, obavami o existenci, může mít charakter emocionálního stresu. Zkrátka EAV metodou je možné stresy rozlišit, anebo je sumarizovat do jednoho pojmu. Vzhledem k podstatě preparátů Marion je možné od stresující účinky adresovat do jednotlivých tkání a orgánů. Informace pracují na ,,homeopatickém“ principu. Virtuální informace působí na tkáň a toxin detoxikačně. V mozku můžeme nalézt centra v oblasti postranních komor, která slouží jako paměťové banky. Proto zátěž stresem přetrvává na dlouho, i když ze stresové situace vypadneme. Vzhledem k tomu, že preparáty Marion jsou programované naprosto bezkonkurenčním způsobem, uvolňují stresovou zátěž ze tkání. Myslím, že ten kdo měl pochopit naše myšlení, tak už se stalo a více proto není třeba udělat.
