Není nic zajímavějšího, než se ohlédnout zpět. V tomto případě, jak se vyvíjela či spíše nevyvíjela, dietologie. Ajurvéda řídila stravu podle ajurvédické typologie, starověcí čínští lékaři se řídili stavem Jin a Jang v lidském organismu a potraviny dělili podle stejných kritérií. Strava měla zásadní význam pro léčbu pacienta. Výsostným pacientem byl císař a tomu osobní lékař měnil stravu podle pulsové diagnostiky a jazyka. Pravidla staročínské dietologie se pokusila vzkřísit makrobiotika Japonce Kushiho. Byla to úžasná a velice účinná dietologie, neprávem zapomenutá ve víru desítek dalších diet. Koncem minulého století jsem prodal až půl milionu výtisků makrobiotické kuchařky. Nebyl jsem sám. Lenka Kořínková s kytičkovou a zvířátkovou kuchařkou lámala rekordy. Vše odvál čas. Doporučení střídají doporučení. Jíst hodně dopoledne či nejíst vůbec. Renomovaný dietolog Havlíček plavně přešel od jídel každé tři hodiny k přerušovanému půstu. Tak, jak se valily vlny pravěkých kultur přes Evropu, tak lidstvo muselo přežít na mase divokých zvířat, divokých rostlin až po mléko, oleje a obiloviny. Dohady zda jíst či nejíst maso z historických důvodů jsou nesmyslné. K masu divoce žijících zvířat a rostlin se bohužel nevrátíme. Vlna zemědělců, která zavalila Evropu, rozpoutala šlechtitelské nadšení, tudíž dnes určitě nejíme původní rostliny a ovoce, kterým se lidstvo živilo po tisíce let. Měli bychom se zamyslet, zda názvy jednotlivých potravin vůbec odpovídají tomu, co pod tím rozumíme. Bageta koupená u benzinového čerpadla či rychlého občerstvení složením vůbec neodpovídá tomu, co si o bagetě myslíme. Že je jedovatá, není pochyb. Evropa také měla své názory na jídlo. Spis Hippokrata o vlivu jídla na nemoci, nás vybavil slovem dieta. Netušil, co z toho uděláme. V současné době řešíme alergie na potraviny a intolerance potravin. Alergie se týkají především mléčné bílkoviny – kaseinu, vzácněji jiných potravin. Intolerance mají širší záběr. Kasein, gluten, vajíčka a další. Slovo intolerance znamená, že náš imunitní systém netoleruje bílkovinu mléka, obilí či vajec a dalších potravin. Stojí za to, nechat si udělat v laboratoři vyšetření na potravinové antigeny. Šlechtěním se podařilo změnit některé potraviny natolik, že lidský organismus si neví rady s novými bílkovinami. Porucha střevního mikrobiomu mění trávicí procesy zásadním způsobem. Mozek na nové bílkoviny reaguje zánětlivými procesy. Unikátní kapitolou jsou mléčné cukry, laktózy, které jsou identické pro všechny druhy mlék. Dějiny všech savců spojuje konzumace mléka matky. Žádné dospělé zvíře na světě nepožívá mléko jiného zvířete. Že by žralok požádal velrybu, není známo. Gen řídící produkci laktázy ve slinivce břišní se v dospělosti často vypíná a to trvale. Důsledkem toho se nezpracovaná laktóza dostává do střev a všech dalších tkání. Tam kde je cukr, jsou i plísně, nikoliv jen kvasinky, ale stovky dalších nebezpečných plísní jako jsou aspergily či mukory a mnohé další. Laktóza se dostává do svalů, vaziva, mozku. Typické jsou pak bolesti, které na žádnou léčbu nereagují. Tento problém nejde vyléčit. Je jediné možné, laktózu nejíst a pomocí preparátů Marion ji postupně z těla vyloučit. Je velkým omylem, že v těle usazené toxiny se dietou vyloučí. Špatně! Zůstávají na místě celý život, dokud imunitní systém nedostane příslušný pokyn. Zjistíme-li, že nějakou potravinu nesnášíme, nebo ji nechceme jíst, je potřeba zahájit detoxikační proces usazenin za mnoho let do minulosti. Preparáty jako Meta, Mun, Salur a Brein jsou sestaveny k odstranění alergie, intolerance či reziduí potravin, se kterými si organismus neumí poradit. Podotýkám, že těchto může být překvapivě celá řada.
