Na úvod článku pro lepší pochopení nezvyklého téma, si dovolím popsat možná známé informace. Čtyřicet let pracuji s přístrojem MUDr. Reinholda Volla. Tento německý lékař spolu s přítelem Ing. Krammerem sestavil přístroj na měření hodnot akupunkturních bodů. Původní idea byla zcela odlišná od současného využití. EAV přístrojem bylo možné vybíjet či dobíjet akupunkturní body podle naměřených hodnot. Pravděpodobně náhodou zjistil doktor Voll ve své ordinaci, že přístroj reaguje na různé látky, léky či homeopatika vložené do elektrického obvodu. EAV přístroj se stále po technické stránce vyvíjel až k dnešní podobě. Začátek metody datujeme do padesátých let. Metoda měla a má především v Německu mnoho příznivců. Byla využívána především stomatology, kteří se zasloužili o velký pokrok v oblasti zubních materiálů. Mnoho problémů totiž způsobovaly toxické materiály, které byly postupně vyřazovány. Na základě spojení modifikace tohoto přístroje a počítače jsem rozvinul metodu detoxikace, jejíž základem je detekce toxických vlivů různých látek a emocí na lidský organismus. Došel jsem dlouhodobou praxí k závěru, že téměř za všemi zdravotními potížemi stojí toxiny. Postupně jsme začali pracovat s několika tisíci toxinů a vyvinul jsem preparáty cílené jak na jednotlivé toxiny, tak na jednotlivé tkáně a orgány. Preparáty totiž nejsou univerzální. Je potřeba detoxikovat určitou konkrétní tkáň, byť miniaturní, třeba mozkové jádro, nebo i buňku či orgány buňky, jako jsou třeba mitochondrie. Díky vlastnostem EAV přístroje je možné kontrolovat, zda odstranění toxinů opravdu proběhlo. To je v oblasti alternativní medicíny unikátní, protože té chybí to, co má školní medicína. Systém laboratorních imunologických laboratoří, zobrazovací metody a endoskopie. Všechny ostatní metody pracují s tvrzením, vírou či zkušeností. Výsledky dosahované touto metodou jsou obdivuhodné. Její profesionální využití však vyžaduje řadu let studia kliniky, toxikologie, psychologie, dietologie a dalších metod. Zdlouhavý úvod má pro další informace smysl. Přibližně před půl rokem jsem nápadně často začal zjišťovat jako toxin radioaktivitu. Dříve to býval jen občasný nález, nyní je to cca 90% klientů. Předem uvádím, že nemám ani tušení o zdroji této radioaktivity. Nejčastější zjištění se týká Stroncia a Cesia. Jak je dobře známo, tak radioaktivita poškozuje funkci genového systému. Nechci zabíhat do odborných podrobností. Měl jsem mnohaleté zkušenosti s prací s prostředky na detoxikaci od hromadících se radioaktivních prvků. Na farmaceutickém trhu existuje lék Radiogardase, schválený i naším Suklem (SÚKL), odstraňuje Cesium. Před třiceti lety přišel muž s verifikovaným nádorovým onemocněním krve. Po léčebné kúře Radiogardase se krevní obraz normalizoval ještě před začátkem chemoterapie. Od té doby jsem Radiogardase využil několikrát. Na symptomy po léčebném ozařování využívám Kakost smrdutý. Vyvinul jsem detoxikační preparát Radex, současně využívám preparát Salur, zaměřený proti biogenním solím. Lze pozorovat, že obě zátěže spolu souvisí. Jedna klientka, lékařka, navštěvuje i čínského terapeuta. Vyprávěla mi, že Číňan chová poštovní holuby. Dříve prý holubi uletěli až 700 kilometrů, nyní se ztrácejí po 200 km. ,,Vzduch je jedovatý,“ prý řekl. Mám stejné poznatky. Nepochybuji o tom, že v historii došlo k celé řadě genových mutací pod vlivem radioaktivity, třeba po přírodních katastrofách. Ani dnes nejsou všichni lidé stejně vnímaví. Nejde o zázračný toxin, ale třeba imunita velmi silně reaguje na přítomnost této zátěže. Nejen imunita, ale i psychika a nechci popisovat co ještě. V každém případě je zdravotní problém způsobený vždy komplexem toxinů. Radioaktivita je však v současné době velmi významný toxin.
