Národy proti sobě vedou války. Příčiny jsou prakticky vždy jednoduché. Buď chce jeden stát zabrat ten druhý, aby zbohatl. Suroviny, potraviny, lidské zdroje, to je bohatství. Druhý důvod bývá touha diktátora zapsat se do dějin. Dějiny bohužel adorují válečníky. Nikoho si tak dobře nepamatujeme, jak Žižku, Napoleona, Hitlera, … O víkendu jsem byl na hradě v Nových Hradech – dominanta rodu a historie hradu byl válečník Bukvoj. Soukromou válku vedeme všichni. Bojujeme s mikroorganismy, s lidskou hloupostí, chamtivostí, mocenskými touhami a nakonec i jedy, toxiny životního prostředí. Smutné je, že většinu těchto jedů si vyrábí lidstvo samo. Po mikroorganismech nejčastějším toxinem je zemědělská chemie, pesticidy, fungicidy, insekticidy, herbicidy. Přes poměrně přísnou kontrolu se stále v zemědělství užívá mnoho jedů. Ne zbytečně svět ujíždí na bio potravinách. Někde jim říkají organické potraviny. U nás je jejich podíl proti západnímu světu malý. Snad se to nyní zlepší. Největším výrobcem zemědělské chemie je Rusko a Ukrajina. Starší lidé vzpomenou na DDT. Řadu let bylo užívání zcela v pořádku. Dnes by z jeho užití vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. V potravinách se nachází rezidua zemědělských chemikálií. Nám to však nestačí. V druhé polovině XX. století nastal velký rozmach přídatných látek do potravin. Vinu na tom má zhýčkaná chuť lidí, ale také supermarkety, kde musí potravina vydržet v regálu řadu měsíců. Školním příkladem jsou jogurty. Lidé tuší, že živý jogurt vydrží jen krátce. V obchodech však jogurty leží řadu týdnů. Přes to si lidé myslí, jak je takový jogurt prospěšný zdraví. Místo ovoce umělé aroma, konzervanty, zahušťovadla. Škrobová bomba. Živé kultury laktobacilů v nedohlednu. Kultura potravinářského průmyslu je mizerná. Dováží se a vyrábí umělohmotné potraviny. Tlak spotřebitelů v Čechách je minimální. V Anglii by si nákup potraviny s mnoha přídatnými látkami rozmyslelo přes 50% lidí. V Čechách jen několik málo procent. Nečteme etikety, myslíme si, že stát má vše pod kontrolou. Kupte si bagetu u benzinového čerpadla. Přečtěte si etiketu. Nebo raději to nedělejte. Na přístroji Akuport, se kterým pracuji, taková bageta vychází jako jed. Podivuhodné zákony lpí na přísných pravidlech pěstování biopotravin. Při výrobě však biopotraviny jsou smíchané s jakýmikoliv přísadami, cukrem a solí. Efekt se ztratí. Biopotravina slouží jen jako marketingový nástroj. Určitě Vás překvapí seznam přídatných látek, které najdeme ve většině našich potravin. Lubrikanty, čiřidla, gumy, plnidla, zvlhčující látky, zpevňující látky, aromatické, pěnotvorné, želírující, rozpouštěcí, emulgující látka, rozpouštědla, emulgátory, stabilizátory, modifikované škroby, zahušťovadla, zvýrazňovače chutí a vůní, sladidla, konzervanty, barviva, antioxidanty a další. Slušná porce. Moc prostoru na vlastní potraviny nezbývá. Nemyslete si, že svět je s takovou situací smířený. Existuje nejméně deset úřadů a laboratoří, které zkoumají, zda nejíme něco nepatřičného. Neshodnou se. Některé látky jsou povolené v USA, jiné v Evropě. Přesto si můžeme koupit bonbony, na kterých je nezřetelně napsáno, že nejsou vhodné pro astmatiky a hyperaktivní děti. Mozek nás ostatních je snad bez problému unese?
