U všech savců nalezneme hormonální systém. To znamená, že v organismu jsou rozmístěné žlázy, které produkují hormony. Různě zaměřené hormony ovlivňují chování buněk, buď univerzálně nebo specializovaně. Například inzulin ovlivňuje zpracování glukózy ve všech buňkách, protože bez energie nefunguje život. Pohlavní hormony působí na specializované buňky, dokonce rozlišně podle pohlaví jedince. Hormony jsou exkluzivním reprezentantem řízení všeho, co probíhá v našem i ostatních organismech. Každý děj, který u nás probíhá, musí být registrován senzory, které hlásí tisíce údajů do analytických center. Tam jsou vyhodnocovány a informace jdou k efektorům, tedy k výkonným orgánům. Mohou přidávat, ubírat, anebo hlásit, že je vše v pořádku. Tak pracují počítadla krvinek, analýza složení žluče či množství hormonů štítné žlázy. Když do tohoto jemného systému bušíte kladivem, můžete si představit, jakou paseku to nadělá. Představte si jen úžasný zázrak regulace krevního tlaku a chemické bomby v podobě léků. Lidstvo ještě není dost moudré na to, aby do informačních technologií organismu zasahovalo právě stejnými prostředky, se kterými systém pracuje. Náš IT správce řeší naše IT problémy z tepla domova přes svůj počítač. Až to přijde, řekneme si: ,,Nihil novi sub sole.“ Do té doby se budeme setkávat s troskami lidí v nemocnicích. Jedním z nejčastěji zmiňovaných efektorů hormonálního systému je štítná žláza. Doufám, že se jmenuje podle podoby bojovému štítu. Počet poruch funkce štítné žlázy raketově stoupá. Příčinami se nikdo nezabývá. Někde v ordinaci sedí endokrinolog, který čeká na příležitost, kdy může předepsat 2-3 hormonální preparáty, které zlobivé žláze napraví hlavu. Kousek dále mává skalpelem chirurg, který tu nejzlobivější uřízne. Chování štítné žlázy však není svévolné. Na vrcholku řízení stojí hypothalamus. Ten neprodukuje žádné hormony, pouze vyvolává sekreci hormonů v adenohypofýze. Každý hormon adenohypofýzy má v hypothalamu specifický neurohormon. Většinou jeden neurohormon povzbuzuje, druhý tlumí. Hypothalamus není ohraničeným orgánem v mozku, ale je pouze oblastí s nesmírně komplikovaným vlivem. Pro štítnou žlázu vytváří thyrotropin (THR). Ten je krevní cestou vyslán do předního laloku hypofýzy, kde stimuluje výrobu hormonu TSH, který má přímý vliv na štítnou žlázu a ta vyrábí thyroxin. Senzory hlásí, jak jde výroba. Hypothalamus utlumí nebo zvýší produkci THR a tak kolem dokola. THR není jen tak obyčejná látka. Výzkumem bylo potvrzeno, že okamžitě zlepšuje mentální deprese. Dokonce ovlivňuje i některé symptomy schizofrenie. Štítná žláza obsahuje asi 6x více jódu než jiné tělesné buňky. Jód doplňuje z potravy a vody. Dnes jsou některé potraviny uměle jodizovány. Již se nesetkáváme s kretény a kreténismem. Zkusme si kreténa popsat. Trpasličí vzrůst, silné kosti, ruce a nohy malé, hlava velká, nízké čelo, plochý nos, velká ústa, kůže stařecky svraštělá. Kretenismus postihoval děti z oblastí s nízkým výskytem jódu. Klinicky jde o hypothyreózu až athyreózu. Chybí-li jód v dospělosti, vzniká myxedem. Otoky, vypadávání vlasů a řada dalších poruch. Produkce thyrosinu není však závislá jen na jódu. Dnes je jód opět populární a každý by ho měl nosit v kapse. Váže totiž radioaktivní látky v případě zvýšené radioaktivity v životním prostředí. Činnost štítné žlázy ovlivňují nejen hypofýza a hypothalamus či nedostatek jódu. V našem životním prostředí se vyskytuje řada hormonálních disruptorů, které jsou všude kolem nás. V bytech, oblečení (goratex), v pitné vodě a v půdě. Češi v zatížení těmito látkami téměř světově vedou. Perfluorované uhlovodíky kterých je asi 5000 vedou. Studie na 70 000 lidech ukázala jasně, že působí rakoviny, poruchy štítné žlázy, záněty střev či vysoký cholesterol. Nedomnívejte se, že by někdo jejich používání zakázal. Poškozování štítné žlázy je prokázáno u takových látek jako je thiomočovina, thiouracil, sulfonamidy a další. Znovu zdůrazňuji, že nejde jen o setkávání s těmito látkami face to face, ale obsahuje je pitná voda i půda. Po odstranění štítné žlázy člověk do několika dní umírá. Sešlost a poruchy inteligence jsou průkazné. Protože se štítná žláza často operuje, je potřeba vědět, že její součástí jsou i C-buňky produkující kalcitonin a příštítné žlázy vyrábějící parathormon. Tyto dvě látky jsou zásadním regulátorem metabolismu vápníku. Nelze říci, že by konkrétní toxiny stály za poruchou hypothalamu, hypofýzy či štítné žlázy. Jde o celou škálu toxinů od chemie počínaje po radioaktivitu až mikroorganismy, speciálně viry až po imunokomplexy či antigeny. Detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše má nepopiratelné výhody. Přesné zacílení detoxikační informace a přesné stanovení škodících toxinů. To je sen současné medicíny. Nejen terapeutická detoxikace, ale především prevence může zachránit miliony štítných žláz, miliardy peněz a především přináší pocit štěstí ze zdravého těla a zdravé mysli.
