Není žádným tajemstvím, že emoce jsou výsostným projevem druhu homo sapiens. Tuším, že ochránci zvířat mohou dokazovat, že i zvířata projevují emoce. Smutek slonů nad zemřelým druhem, smích opic, vděčnost psů, radost delfínů, to jsou projevy, které mají daleko do košatého stromu lidských emocí. Pokud se budete zabývat smyslem emocí, máte práci na celý život. Můžeme se setkat s celou řadou cvičení, fyzických i psychických k ovládnutí emocí či stresu. Mají však za cíl symptomaticky ovládnout projevy. Jít za kořeny příčiny patologických emocí je tvrdá práce. Všeobecně jsou emoce i stres spojovány s mozkem. Holistická filosofie projevy emocí, nálad či stresů spojuje se všemi orgány lidského organismu. Že by si člověk mohl stresovat nehet na palci? Ono je to opravdu tak. Emoční a stresové pochody vznikají v limbické části mozku. Struktury limbického systému jsou rozptýlené po celém mozku. V předním mozku, telencefalonu najdeme centra tvořící úzkost, strach, agresi, nutkavé stavy. Aktivita buněk v hipokampu udržuje pocit stresu, tedy pocit ohrožení. Skutečná příčina může zmizet, ale fyziologické pochody budou stále přítomny. Lidé se domnívají, že když po dlouhodobém stresu odjedou na dovolenou, že tím se důsledků stresu zbaví. To platí jen pro stresy které trvaly krátce. V diencefalu jsou centra, která rozhodují o tom, zda trpíme depresí, či nikoliv. Hypothalamus a hypofýza. Hormonální centra mají zásadní vliv na hormony, ale i emoce. V hypothalamu vzniká oxytocin, který je transportován do nerurohypofýzy. Ne zbytečně se mu říká hormon štěstí. Struktury limbického systému jsou propojeny s mozkovou kůrou. Veškeré vjemy ze zrakových, sluchových, taktilních, čichových a dalších čidel, které se soustřeďují v mozkové kůře následně procházejí limbickými strukturami. Jsou konfrontovány s emocionálními zkušenostmi, emocionální zkušenosti jsou i trans-generační. Například v poslední době čeští vědci opakovali výzkum důsledků věznění v koncentračních táborech. Tak jako vědci v předchozích výzkumech zjistili, že tato drastická zkušenost má vliv i na další generace potomků. Konfrontace emocí a rozumu určuje naše chování, výběr partnerů, životní spokojenost. Obvykle se domníváme, že naše činy jsou výsledkem rozumu. Není tomu tak. Emocionální nervové struktury uchovávají zkušenosti na bázi skladování informace. Již Norbert Wiener, otec kybernetiky poukázal na to, že elektromagnetické pole je schopno uchovávat informace. Protože emocionální a stresové zkušenosti trpí řadou poruch, je pak naše rozhodování a chování velmi problematické. Nakonec i chybné emoce a vnímaní stresu bolí. Člověk se toho diskomfortu chce za každou cenu zbavit, proto je ochoten užívat psychofarmaka, nebo podstupovat různé kůry a tréninky. Lidský organismus je vybavený řadou látek, které mají za úkol stabilizovat jeho psychiku. Jde o neuromediátory, například serotonin, dopamin, gaba. Při deficitu těchto látek člověk trpí depresemi, což je asi největší psychická bolest, kterou známe. Nadledvinky produkují protistresové hormony i hormony tlumící bolest. Naopak z hladiny stresových hormonů v krvi je možné změřit míru stresu. Mozek vytváří endorfiny, které mají psychoaktivní účinek a činí život snesitelný. O oxytocinu jsem se již zmiňoval.
Pán bůh musel počítat s tím, že život člověka bude emocionálně velmi náročný, proto dělal všechno pro to, aby člověk sám sebe vnesl. Do struktury našich emocí a tím i chování promlouvají naši předkové. Prostřednictvím civilizace , ale i hlubokého dávnověku. Strachy, obavy, touhy jsou stále stejné.
Náboženské normy, národní zvyky, rodová historie, inteligence, zděděný charakter, sociální zařazení. To vše vybavuje osobnost člověka emocionální výbavou. Život nezačíná po porodu, ale obrazně řečeno dlouho před narozením. Limbický systém se již ve vývojovém stádiu snadno poškodí. Nezvratně, jak již bylo řečeno. Měření elektrické aktivity mozku nenarozeného dítěte vykazovalo změny nejen v závislosti na psychice matky, ale i při křiku otce, či při emocionálních otřesech rodičů. Psycholog Matějček dokázal, že pouhá touha matky zbavit se plodu má takový vliv na narozené dítě, že ještě po dvaceti letech ovlivňuje jeho úspěšnost, imunitu, emocionalitu. V neposlední řadě má na naše emoce a odolnost proti stresu vliv energie, kterou jsme schopni životu a práci věnovat. Tato energie není měřitelná, ani pilulkami ovlivnitelná, proto si ji lékaři nevšímají. Je však často rozhodujícím činitelem mentální i fyzické odolnosti. Snížená odolnost je zdrojem neurotisace a následně chronického stresu. Tradiční čínská medicína uvádí, že zdroj jediné esence ze které energie čchi vzniká umisťuje do žaludku a tenkého střeva, kde se potrava tráví. Při mé práci nacházím každého druhého člověka s poruchou trávení a práce zmíněných orgánů. Je toho velmi mnoho, co ovlivňuje naše emoce a stres. Je třeba se tomuto tématu usilovně věnovat, což padesát let již činím.
