Názvem článku jsem chtěl podtrhnout, že imunitu omíláme stále dokola. Ano, je to tak. Co člověk, to názor. Roztříštěná společnost je problém dneška. Na ničem se neshodneme, na prezidentovi, na způsobu stravování, na postoji k Ukrajině či vakcinaci proti kovidu. Stejné je to s imunitou. Proč myslíte, že je tolik infekcí dýchacího ústrojí? Proč nemizí kovid? Nikdy nespoléhejte na to, že za něco může jedna věc, jedna příčina. Vždy je za tím souhra okolností, více příčin. Klubko se musí rozmotávat teprve, až zatáhnete za ten pravý konec, spletenec se rozpadne. Problém našeho postoje k imunitě je chybný. Mnoho výrobců a terapeutů využívá teoretické závěry výzkumů. Při podání některé látky se zvyšuje množství bílých krvinek, jejich aktivita, nebo množství protilátek, či imunitní paměť. Pak suší houby, vyrábí glukany, modlí se k zinku, vitamínu D a C, kape eleuterokok, echinaceu, mumio, otužuje se, běhá, stravuje se vegansky, či raw, snídá laktobacily. Určitě jsem na něco zapomněl. Problém je v tom, že jde o teoretické nebo laboratorní poznatky. Biologická léčba je rovněž zaměřena na chování bílých krvinek. Výzkumníci a géniové sice od jednoduchých mechanických představ přecházejí na programování imunitního systému, ale je to cesta klopotná i náročná. Ještě musí věda udělat dlouhý krok a posunout se do mozku, který je oním řídícím počítačem a bez kterého to nejde. Vědci zatím neumí napojit se na jednotlivé buňky mozku a snímat, které geny má která buňka aktivovat, tedy které programy má buňka na starosti. Známe sice genom, ale nevíme, které geny jsou aktivní, co řídí, které geny spí nebo jsou zapomenuté, či připravené na budoucnost. My nejsme zatím schopni ovlivňovat aktivitu genů. Natož, že do tohoto kouzelného systému je zapojeno epigenetické prostředí. To znamená stres, nanoplasty, biogenní soli, imunokomplexy mikroorganismů a další chemie, vakcinace či 5G internet a jiné elektromagnetické vlny. Jednoduše řečeno, kouzlo mizerné imunity lidstva spočívá v chybném programu částí mozku, ve kterých mají být aktivní geny pro řízení imunitního systému. Bez vedení nic nefunguje. Epigenetický vliv moderní doby je zničující. Ekonomika, válka, epidemie, informační tsunami, nanoplasty, zanesení organismu vším možným natolik zhoršuje řízení imunitního systému, že ten není nejen schopný reagovat na mutující viry, ale ani řešit náhodně vznikající nádorové buňky, nereagovat alergicky, autoimunitně, atopicky, atd. Obviňovat pak viry, že mutují, je naivní, je to jejich job. Vynalézat léky na symptomy je nemoderní, jak říká Andreas, že jsme ,,boomeři“, to znamená slangově tupci. Přesně řečeno, archetypální typ z minulého století. Očekávají prý, že se svět sám zlepší, nezlepší. Pokud nové generace mladých pochopí, jak programovat imunitní systém či spíše jak zařídit, abychom nekazili genům řídícím imunitu jejich práci. Pak si svět oddychne. Chápeme, že nemůžeme udělat jednoduchý preparát, který by vyřešil epigeneticky špatný vliv na vytunění řízení imunity. Anebo možná, že mohu jen překonat obavy z nepochopení protrahovaného zdravotního středověku. Epigenetika je klíčem ke zdravotní prevenci i k sebeléčebným schopnostem organismu. Epigenetické znečištění ovlivňující funkčnost jednotlivých genů je bohužel pojem zatím velmi vágní. Známe příliš mnoho látek a vlivů, které mohou ovlivňovat činnost genů. Také očištění genů a vytvoření podmínek pro jejich funkci je záležitost složitá. Přesto můžeme třeba nahodile dosáhnout úspěchu léčivými bylinami či psychologickým vlivem. Pro imunitní systém je to úžasná cesta. Ovšem nejen pro imunitu. Mnoho nemocí zvládneme, když víme, která struktura stojí v pozadí. Otevřít skříňku epigenetiky je novým začátkem.
